ZAVŘÍT
Zpět nahoru

Daňové aspekty práce z domova

Na listopadovém jednání Koordinačního výboru mezi zástupci Finanční správy a Komory daňových poradců České republiky byl uzavřen příspěvek zabývající se daňovými souvislostmi práce z domova (tzv. home-office).

Náhrady výdajů zaměstnancům

Hlavním bodem příspěvku byla otázka, zda kompenzace nákladů, které vzniknou při práci z domova, poskytnutá zaměstnanci zaměstnavatelem představuje zdanitelný příjem zaměstnance. Generální finanční ředitelství odsouhlasilo, že pokud jde skutečně o kompenzaci nákladů, které zaměstnanci prokazatelně vznikly při výkonu práce, tak se o zdanitelný příjem zaměstnance nejedná (a není přitom podstatné, zda zaměstnanec práci vykonává na pracovišti zaměstnavatele nebo pracuje např. z domova). Generální finanční ředitelství se však odmítlo vyjádřit ke konkrétnímu výpočtu kompenzace a také odmítlo možnost, aby náhrada nákladů na vytváření a dodržování podmínek pro výkon práce byla paušalizována (jedná se např. o náklady na vytápění, elektrickou energii, telekomunikační služby, apod.). Důvodem odmítavého postoje je to, že ustanovení § 6 odst. 8 zákona o daních z příjmů neumožňuje paušalizaci náhrady nákladů podle § 6 odst. 7 písm. e) téhož zákona a podle Generálního finančního ředitelství se tak u těchto nákladů předpokládá prokázání přímo skutečných výdajů. Paušalizace je ale možná např. u náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce.

Daňová uznatelnost nákladů pro zaměstnavatele

Dalším bodem příspěvku byla otázka daňové uznatelnosti nákladů pro zaměstnavatele. K tomu Generální finanční ředitelství obecně konstatovalo, že při splnění všech zákonem stanovených podmínek bude kompenzace nákladů zaměstnanci na straně zaměstnavatele daňově uznatelná.

Generální finanční ředitelství také připustilo, že daňově uznatelným nákladem může být pro zaměstnavatele i příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnancům, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele (tj. např. stravenky poskytované zaměstnancům využívajícím home-office), pokud lze v těchto případech stanovit směnu podle zákoníku práce a budou splněny další podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů, tj. zejm. přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny aspoň 3 hodiny. Otázka, zda lze stanovit směnu pro zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, je ale předmětem různých výkladů, a podle některých z nich to možné není, neboť se na tyto situace nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby (§ 317 písm. a) zákoníku práce).

Pronájem domácí kanceláře

Příspěvek se zabýval i situací, kdy zaměstnanec pronajme domácí kancelář zaměstnavateli. V takovém případě se však jedná o zcela jiný režim, neboť zaměstnanec pak v takovém případě již pracuje na pracovišti zaměstnavatele. Generální finanční ředitelství nevyloučilo možnost takovéto ujednání, upozornilo však, že nesmí docházet k “přelévání” mzdových prostředků do úhrady za nájem, neboť pak by se fakticky jednalo o příjem za závislé činnosti.

Pokud se Vás nebo Vašich zaměstnanců práce z domova týká nebo o této možnosti uvažujete, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme s přípravou daňově výhodného řešení.