ZAVŘÍT
Zpět nahoru

Minimální mzda pro rok 2020

S účinností od 1. ledna 2020 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy o 1 250 Kč na 14 600 Kč za měsíc, resp. o 7,50 Kč na 87,30 Kč za hodinu, a to nařízením vlády č. 347/2019 Sb. V souvislosti se zvýšením minimální mzdy se mění také výše zaručené mzdy.

Jaký je rozdíl mezi minimální a zaručenou mzdou?

Minimální mzda je nejnižší možná výše odměny za vykonávanou práci v pracovněprávním vztahu daná zákonem. Vztahuje se tedy na všechny zaměstnance v pracovním poměru i na ty, kteří pracují na dohody mimo pracovní poměr, jako je Dohoda o provedení práce a Dohoda o pracovní činnosti. Měsíčně se tedy jedná o částku 14 600 Kč u poměru s týdenní pracovní dobou 40 hodin a hodinově o částku 87,3 Kč. Zaručená mzda pak určuje nejnižší možnou odměnu pro určité skupiny prací podnikatelské sféry, těchto skupin je celkem 8. Zaručená mzda u 1. skupiny prací odpovídá výši minimální mzdy, u každé další skupiny je mzda vyšší. Znamená to, že např. hlavní účetní, která má na starosti vedení účetnictví celé účetní jednotky, je zařazena do 5. skupiny, kde je výše zaručené mzdy 21 700 Kč, její odměna za práci při úvazku 40 hodin týdně tedy nesmí být nižší než 21 700 Kč.

Kde najdu informace o jednotlivých úrovních zaručené mzdy?

Jednotlivé úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny nařízením vlády č. 567/2006 Sb. v pozdějším znění a jejich rozdělení je podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací.

Pro rok 2020 platí následující ohodnocení pro jednotlivé skupiny:

Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy (v Kč za hodinu) Nejnižší úroveň zaručené mzdy (v Kč za měsíc – úvazek 40h týdně) 1. 87,30 14 600 2. 96,30 16 100 3. 106,40 17 800 4. 117,40 19 600 5. 129,70 21 700 6. 143,20 24 000 7. 158,10 26 500 8. 174,60 26 500

 

Obecné charakteristiky jednotlivých skupin jsou přílohou výše zmíněného  nařízení a naleznete je např. zde

Má změna výše minimální mzdy vliv něco dalšího?

Ano má, a to především na odvod minimálního pojistného zdravotního pojištění, na poskytnutí daňového bonusu, na slevu na dani za umístění dítěte (školkovné), limit pro nekolidující zaměstnání při evidenci na Úřadu práce a vliv na osvobození, resp. zdanění důchodu nad určitou hranici. Jednotlivé případy jsou rozepsány níže.

1.Vliv růstu minimální mzdy na odvody na zdravotní pojištění

S růstem minimální mzdy se také zvýší minimální platby pojistného na zdravotní pojištění. To se týká osob bez zdanitelných příjmů, jejichž vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je právě minimální mzda. Zvýšení minimální mzdy na 14 600 Kč povede ke zvýšení pojistného na částku 1 971 Kč . Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří nezaměstnaní, kteří nejsou evidováni na úřadu práce, dále např. studenti starší 26 let (výjimkou jsou doktorandi studující prezenčně v doktorském programu vysoké školy v České republice) nebo třeba ženy v domácnosti, které celodenně osobně nepečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Odvod pojistného v minimální výši 1 971 Kč musí být zajištěn i u zaměstnanců. Zaměstnanci ale dodržení minima nemusí řešit, jelikož pojistné na zdravotní pojištění za ně řeší zaměstnavatel.

Zvýšení minimální mzdy se nedotkne osob samostatně výdělečně činných, u nichž se minimální výše pojistného na zdravotní pojištění odvíjí od průměrné, nikoliv minimální mzdy. (Upozorňujeme, že průměrná mzda pro výpočet minimálního vyměřovacího základu se v roce 2020 rovněž zvýšila, v důsledku toho musí osoby samostatně výdělečně činné odvádět od ledna 2020 minimální zálohy na zdravotní pojištění ve výši 2 352 Kč.)

2. Vliv růstu minimální mzdy na možnost obdržet daňový bonus

Změna výše minimální mzdy má také vliv na možnost obdržet daňový bonus. Poplatník daně z příjmů má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované děti (ve výši uvedené v § 35c zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů). Pokud je daňové zvýhodnění vyšší, než daňová povinnost poplatníka, může vzniknout nárok na vyplacení tzv. daňového bonusu. Nárok na výplatu měsíčního daňového bonusu je podmíněný dosažením alespoň poloviny minimální mzdy, což v roce 2020 představuje částku 7 300 Kč (ročně 87 600 Kč).

3. Vliv růstu minimální mzdy na slevu na dani za umístění dítěte tzv. školkovné

Růst minimální mzdy se dále promítne ve zvýšení maximální možné daňové slevy za umístění dítěte. Výše daňové slevy odpovídá částce prokazatelně vynaloženého školkovného, maximálně lze však uplatnit částku jen do výše měsíční minimální mzdy za každé vyživované dítě. Od roku 2020 si tedy rodič může uplatnit slevu v maximální výši 14 600 Kč za dítě.

4. Vliv růstu minimální mzdy na limit pro nekolidující zaměstnání při evidenci na Úřadu práce

Nekolidující zaměstnání se týká uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce, kteří nesplnili zákonné podmínky pro přiznání podpory nebo již uplynula podpůrčí doba výplaty podpory v nezaměstnanosti. Nekolidující zaměstnání je upraveno § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a musí mít následující parametry:

  • měsíční výdělek nesmí přesáhnout polovinu stanovené minimální mzdy, tedy může být maximálně 7 300 Kč měsíčně,
  • výkon této činnosti nesmí být překážkou v poskytování součinnosti s úřadem práce a přijetí vhodného  zaměstnání.

Důležité je poznamenat, že v případě výkonu více činností, se jednotlivé výdělky sčítají a nelze si přivydělávat na základě Dohody o provedení práce. Nekolidující zaměstnání je tedy možné vykonávat pouze na základě pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo služebního poměru.

5.Vliv růstu minimální mzdy na zdanění důchodu

Růst minimální mzdy má také dopad na zdanění starobních důchodů. Roční příjmy ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze jsou totiž osvobozeny pouze do výše 36násobku minimální mzdy. V důsledku zvýšení minimální mzdy vzroste limit pro osvobození důchodů v roce 2020 na částku 525 600 Kč ročně (43 800 Kč měsíčně).