Blog

Novela zákoníku práce od ledna 2021 – III. část - poměrná část dovolené

  • 4. 12. 2020
  • Mzdy
  • Zdeňka Černá, mzdová účetní

Nárok na dovolenou, pokud zaměstnanec nepracuje celý rok

Novela zákoníku práce od ledna 2021 – III. část - poměrná část dovolené

V předešlých částech našeho seriálu jsme se věnovali stanovení nároku na celoroční dovolenou a základnímu principu čerpání dovolené. Nyní se blíže podíváme na situaci, kdy zaměstnanec neodpracuje u zaměstnavatele celý kalendářní rok, budeme řešit tzv. poměrnou část dovolené.

Nárok na dovolenou, pokud není odpracováno 52 týdnů v roce

Pokud zaměstnanec nekoná práci u téhož zaměstnavatele v průběhu kalendářního roku po dobu 52  týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, bude mít nárok na poměrnou část dovolené (pozn. standardní kalendářní rok má 52 týdnů a 1 den). Jedná se tedy především o situace, kdy pracovní poměr započne či skončí v průběhu roku. Nárok na poměrnou část dovolené má zaměstnanec, pokud konal práci alespoň po dobu čtyř týdnů (§ 213 zákoníku práce). Za každý odpracovaný týden mu bude náležet 1/52 z jeho roční výměry dovolené.Příklad 1: Zaměstnanec bude v pracovním poměru od 4. 1. 2021 do 11. 7. 2021, se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin a základní výměrou dovolené 4 týdny.

Výpočet:

  • Od 4. 1. 2021 do 11. 7. 2021 odpracoval zaměstnanec 27 týdnů.
  • Nárok na dovolenou bude činit 83 hodin = 40 h týdenní pracovní doba × 4 týdny základní výměry dovolené / 52 týdnů × 27 týdnů.
  • Podle současné právní úpravy, kdy vzniká nárok na 1/12tinu ročního nároku za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru, by byl nárok na 8,5 dne (5/12tin ročního nároku) tj. v přepočtu na hodiny pouze 68 hodin.

Nárok na dovolenou, pokud je odpracováno více než 52 týdnů v roce

Rozdíl v nároku nastane i v případě, kdy zaměstnanec odpracuje v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než 52násobek stanovené týdenní pracovní doby. Délka dovolené se tak bude prodlužovat vždy o 1/52 dovolené za kalendářní rok za každou odpracovanou týdenní stanovenou pracovní dobu (§  213  odst. 5 zákoníku práce). Přihlíží se pouze k celým násobkům stanovené týdenní doby nad 52, které nezahrnují přesčasovou práci zaměstnance.

Příklad 2: V roce 2021 zaměstnanec odpracuje u téhož zaměstnavatele celkem 1990 hodin. Výměra dovolené činí 4 týdny. Zaměstnanci je nerovnoměrně rozvrhována týdenní pracovní doba 37,5 hodin do  směn v rámci vyrovnávacího období 26 týdnů.

Výpočet:

  • Za rok 2021 je odpracován 53 násobek stanovené týdenní pracovní doby:
  • 1990 odpracovaných hodin / 37,5 týdenní pracovní doba = 53,07 týdnů.
  • Nárok bude činit 153 hodin = 37,5 týdenní pracovní doba/ 52 týdnů × 53 týdnů × 4 základní výměra dovolené.
  • Při propočtu 1990 hod – 37,5 hod × 53 týdnů dojdeme ke zbytku 2,5 hodin. K těmto hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlédne.

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.

ROZUMÍM